Obezita

Stejně, jako přibývá obézních lidí, přibývá i obézních psů a koček. Statistika praví, že asi 40% psů a koček je obézních.

Z uvedeného plyne, že se s obézním psem nebo kočkou může denně setkat každý z nás. A je dost pravděpodobné, že i chlupatý kamarád, který je v tuto chvíli ve vaší blízkosti, trpí obezitou, nebo aspoň nadváhou.

O tom, že obezita škodí všem živočichům (lidi nevyjímaje) asi nikdo nepochybuje. Negativně ovlivňuje pohybový aparát, klouby, kardiovaskulární aparát. Obézní jedinci častěji trpí cukrovkou a četnější je i výskyt některých typů nádorů. Často se projevují artrózní změny kloubů, potíže s páteří a mnoho dalších neduhů. Výsledkem je, že život obézních jedinců je výrazně kratší než život jejich neobézních sourozenců.

Příčiny obezity a nadváhy

Jako nejčastější příčina obezity je nesoulad mezi příjmem energie a jejím výdejem. Jednoduše řečeno, hodně potravy a málo pohybu rovná se obezita. Tato jednoduchá rovnice platí téměř ve všech případech. Vliv má do určité míry i plemenná příslušnost. Tlustější bývají labradorští a zlatí retrívři, dlouhosrstí jezevčíci, kokšpanělé atd. I kastrovaní jedinci mají tendenci k tloustnutí. Ale pořád platí, že nejhlavnější příčinou je nesoulad mezi množstvím energie přijaté a vydané. Jen v mizivém procentu případů je příčina jiná, například endokrinní.

Kdy je zvíře obézní

Prvním krokem k řešení obezity je zjištění a uvědomění si, že pes je skutečně obézní. Kdy to tedy je? Nejlepší je, když majitel požádá o posouzení svého veterináře. Ten jednak nadváhu či obezitu pozná, určí její stupeň a poradí, jak postupovat. Ale pro hrubou orientaci stačí zhodnotit 2 základní kritéria:

1. pohled na psa (kočku) ze shora – u normálního zvířete je jasně patrné zúžení siluety v oblasti pasu. Pokud se v těchto partiích silueta vydouvá, je to známka nadváhy.

2. pohmat žeber – položíme ruce na boky psa (kočky) v oblasti za lopatkami a snažíme se nahmatat žebra. Pokud je cítíme na první dotek, je to známka vyhublosti. Pokud musíme trochu přitlačit a zapátrat, jedná se o normální postavu. A pokud žebra nenahmatáme, ani když se snažíme, je to známka obezity. U koček je situace ještě trochu složitější, protože kočky ukládají tuk v oblasti podbřišku a na lících. Takže i kočka s hmatnými žebry může být obézní, pokud tahá břicho po zemi.

Pokud už přijdeme na to, že máme doma obézní zvíře, musíme se pevně odhodlat problém řešit.

Řešení obezity

Jak už bylo řečeno, jedinou cestou k zhubnutí je upravit příjem a výdej energie.

Snížení příjmu energie – pokud krmíme vařenou stravou, nahradíme část přílohy např. zeleninou a celkově snížíme krmnou dávku. Snadnější postup je při krmení granulemi. Není vhodné jen snížit dávku granulí. Sice tím docílíme menší dávky energie, ale snížíme i dávku vitamínů a minerálů. A to není z douhodobého hlediska vhodné. Proto je lepší nahradit normální granule speciální dietou pro obézní zvířata.

Zvýšení výdeje energie – spočívá v zařazení pohybu vhodného pro dané zvíře. Musíme vycházet z toho, že obézní zvíře má špatnou kondici a často i další zdravotní potíže. Základním pohybem je chůze. Zařadíme tedy do denního programu procházky, které prodlužujeme. Další pohybové aktivity jsou závislé na aktuálním zdravotním stavu. Proto se o nich poraďte se svým veterinářem.

U koček je pohyb hůře vynutitelný. Můžeme se je snažit vyprovokovat ke hře nebo jim nabídnout vhodnou hračku. Ale většinou se budeme muset omezit na redukci energetického příjmu.

Důležitá je kontrola výsledků hubnutí, tedy pravidelné vážení. To bychom měli dělat nejméně jednou za 2 týdny. Jde o to, že hubnutí nesmí probíhat moc rychle. Optimální je snižování hmotnosti o 4-6% měsíčně u psů a 2-4% u koček. Rychlejší snižování hmotnosti může mít za následek vážné poškození zdraví.

Proto je nejvhodnější svěřit řízení a dohled nad hubnutím psa nebo kočky do rukou vašeho veterináře. A hlavně dodržovat jeho pokyny, doporučené dávky krmení a vynechat všechny pamlsky a jídlo „od stolu“. Jen tak je možné dosáhnout kýženého výsledku.